Work and travel v OMNI Homestead, Virginia, USA
Poslední léto jako student jsem strávil v Americe na programu work and travel, a na poslední chvíli jsem tak dohnal to, co jsem celou dobu studia opomíjel. Tomáš mě už několik let tahal do Ameriky, člověk 3 měsíce pracuje a pak má měsíc na cestování a to není vše, ještě vám má zbýt tak alespoň 50 000 Kč na doma. No zní to krásně.
Amerika mě nikdy nelákala, rozhodl jsem se až na poslední rok, věděl jsem, že po škole nebudu mít úplně jistý příjem a tak se budou nějaké ty peníze do začátku hodit, tak proč ne. Vybral jsem tedy dle doporučení agenturu Smaller Earth.
Přípravy začínají již v říjnu, kdy jsem podepsal smlouvu. Vybral jsem program v resortu, je to lépe placené. Je důležité se dostat do co nejlepšího hotelu, a proto jdu na pohovor s americkými zaměstnavateli už v prosinci a dostávám se na pracovní pozici busser v resortu OMNI Homestead ve Virginii, hotel byl založen už v roce 1766, dokonce dříve než vznikly samostatné Spojené Státy.
Poplatek agentuře byl dohromady zhruba 50 000kč, část se platí na podzim, část až když pracujete. Pokud to člověk zaplatí celé na podzim, vyjde to o dost levněji, ale kdo ty peníze má, že. Další menší výdaje byly na víza, asi 4 000kč. No celé to je, hlavně pro studenta, pořádná pálka, ale i tak bychom si měli vydělat velké peníze.
Letenky, odlet, přílet, vyzvednutí na letišti, vše proběhlo úžasně a náš nový zaměstnavatel nás ubytoval, nechal nám nějaký ten čas na překonání jet lagu. Poté nás pověření lidé provedli po okolí a začali pomalu trénovat, nejdříve obecně, pak každý přejde do svého oddělení a tam už se o něj postará patřičný manažer.
Já pracoval v restauraci zvané Main dinning room, Homestead má totiž celkem 4 restaurace. Tady večeře stojí s dobrým vínem a všemi chody minimálně 2 000kč na osobu. Plat jsem měl dle smlouvy 8,5 dolarů na hodinu a zezačátku jsem pracoval tak těch 40 hodin týdně. Postupně začali přijíždět další zahraniční studenti, shodou okolností tvořili náš tým v restauraci 2 Češi a 2 Slováci.
Postupně začalo přituhovat a pracovali jsme někdy více než 12 hodin denně, někdy 1 den volna v týdnu, později třeba vůbec, já jsem to v nejtužší sérii dotáhl na 26 dní bez volna, což bylo stále málo proti Maďarce, která pracovala 40 dní v kuse. Člověk, ikdyž je unavený a rád by si odpočnul, nebo něco podniknul, tak když je ta možnost tak pracuje, přeci jen plat je několikanásobně vyšší než u nás. A stejně, když máte po takové době volno, ten den člověk proleží. Zezačátku jsme stále měli nějaké aktivity – paintball, kola, běh, fitko, později? Člověk byl rád za každou chvíli odpočinku a náš život se omezil na práci, párty a občas fitko.
Velmi rychle se z nás stali serveři na snídaních a na díškách jsme si dokázali vydělávat v průměru okolo 100 dolarů za ráno. Dobrý plat za 4 hodiny práce. Až tak po měsíci ve státech si uvědomuji zásadní informaci, to, že tenkrát paní manažerka Sussane po pohovoru se mnou rozhodla, že budu pracovat v restauraci jako busser mělo zásadní vliv na to, kolik peněz si přivezu.
Měl jsem totiž dostatek hodin, někdy i 70 týdně, to však nebylo všude stejné – třeba lidi z prádelny nebo od bazénu měli zhruba těch 40 hodin týdně a museli si složitě hledat další práci či práce, nemluvě o tom že třeba dishwasheři měli naprosto odpornou práci, která byla navíc, v porovnání s ostatními, dost mizerně placená, to vám ale nikdo na pohovoru neřekne. Nás zachránili právě díška.
Stejně tak z kontaktu s ostatními studenty z jiných resortů vím, že ten náš byl pravděpodobně prostě nejlepší. Finančně jsme vyšli určitě nejlépe, a co se týče přístupu manažerů, vedoucích a do určité míry i spolupracovníků to bylo naprosto skvělé. Všichni věděli, že dřeme tvrdě, že to z velké části stojí na nás a podle toho se k nám chovali – i z důvodu, abychom snad přijeli příští rok zpět.
Pokud by na pohovoru v agentuře řekli, že vše bude úžasné, krásná práce, spousta volna, spousta peněz, asi by nikdo nebyl tak hloupý, aby tomu věřil. Řeknou vám nějaké ty mínusy plus na co si dát pozor a budou vás varovat, že se bude pracovat více než je v Česku zvykem, něco si trochu přibarví. Trochu otravné je, že vám pustí nějaké naprosto úžasné video plné šťastných lidí, kteří dělají samé zábavné věci, a skoro to vypadá, že se přijeli jen bavit. To je samozřejmě blbost a člověk většinu času tráví v práci. Což nakonec není až tak špatné hlavně díky lidem a docela pozitivní atmosféře, alespoň tedy u mě na pracovišti. Můžu potvrdit to, co nám bylo řečeno, že to bude nejlepší léto mého života, alespoň tedy prozatím.
Rozhodně to ale není kvůli práci, která sice není úplně špatná, ale pro inteligentní lidi ani žádná pecka, není to ani kvůli přátelským Američanům nebo místu. Nejlepší léto v životě je to kvůli lidem, kteří přijedou s vámi, další mladí, open-minded studenti z celé Evropy, Mexika, Asie, odkudkoliv. Spousta zajímavých, inspirativních lidí s podobným pohledem na svět se střetně na jednom místě s jen dvěma záměry – užít si léto a vydělat peníze.
Po nějaké době si všímám další věci, člověk si tak nějak dá dovolenou od svého běžného života. Ať už se člověk ve svém běžném životě snaží o cokoliv, věnuje tomu čas a energii, přijede sem a odsud to prostě dělat nejde, dopadne to tak, že pracujete a téměř všechen volný čas trávíte s novými kamarády, často přehodnotíte názory a inspirujete se, možná zjistíte, co chcete dál dělat.
Další naprosto úžasná věc je to cestování potom, které trvá třeba jen několik dní či týdnů, ale člověk toho může stihnout hodně, a že je v Americe co vidět.
Můj závěr z Work and travel v USA je velmi pozitivní, přes tu práci, která byla někdy vážně špatná, to prostě bylo nejlepší léto v mém životě a kdybych byl stále studentem, za rok jedu určitě znova.
